Historie

Tetování, tedy vpravování pigmentu do pokožky pomocí ostrého předmětu, je zřejmě staré jako lidstvo samo.

Nejstarší tetování bylo nalezeno na těle starém 50 000 let.

Zřejmě ale nebylo primární motivací zkrášlit své tělo a mít více stylu z cool tetovačky.

Tetování na mrtvole nazvané Otzi byly umístěné na tzv. Akupunkturních bodech a měly tedy s největší pravděpodobností léčebný význam. Bolest z tetování může mít zřejmě stejný vliv na lidské tělo jako jehly akupunkturní.

 

Tento význam tetování je spíše individualistický, chci tím pomoci především sobě.

Jazyk tetování

Ve starých kulturách byl ale často v popředí kolektivní význam tetování, například v oblasti Polynésie, vyhlášené svými kmenovými tetováními. Polynésané pokládali potetované tělo jako celkově pohlednější.

Především ale bylo tetování způsobem začlenění se do společnosti, předáním zprávy.

V polynéském tetování mohlo být zapsáno z jaké jsem rodiny, jaká je má profese, mé silné vlastnosti, ostrov ze kterého pocházím a tak dále. Zkrátka takový životopis a občanský průkaz v jednom, který ale nikdy neztratíte!

 

V neposlední řadě samozřejmě takové tetování obsahovalo určité symboly přinášející štěstí, nebo značící propojení třeba s mořem nebo ochranným zvířetem, například želvou. Kolektivní význam se zde tedy mísil i s tím individuálním.

Dvě roviny tetování

I v dnešní době se tyto dvě roviny tetování promíchavájí a nemají úplně přesně dané hranice. Na jedné rovině pomocí tetování nějakým způsobem komunikujeme s okolím a řadí nás do určité skupiny lidí. Ve druhé rovině je tetování osobním připomenutím a zvěčněním (tedy sice ne na věčnost doslovnou, ale na tu doživotní) určitého symbolu.

Myslím, že tetování na běžně viditelných místech (ruce, krk, obličej) by měla mít dobře promyšlené obě roviny významu tetování. Tzn. Co toto tetování znamená pro mě a co bude znamenat pro okolí, co bude okolí sdělovat a kam mě toto tetování bude zařazovat. Neboť pokud půjde tetování vidět, vždy bude nějak na okolí působit a je třeba s tím počítat. U méně viditelných tetování (záda, hruď) už samozřejmě můžeme s klidem volit i tetování s čistě osobním významem.

Tetování se mezi indiány přezdívá „kousanec duše“, respektive Vaše duše by se měla zakousnout do kůže a nechat v ní otisk. To co je uvnitř, by tetování mělo dostat na kůži a na pořád nám a okolí tak připomínat kdo jsme a kam směřujeme.

V neposlední řadě samozřejmě takové tetování obsahovalo určité symboly přinášející štěstí, nebo značící propojení třeba s mořem nebo ochranným zvířetem, například želvou. Kolektivní význam se zde tedy mísil i s tím individuálním. Symboly na těle můžou na člověka působit a je třeba s tím počítat.

 

U méně viditelných tetování (záda, hruď) se samozřejmě nemusíme již tolik zvažovat kolektivní význam tetování.

Toto je potenciál tetování. Najít symbol nebo symboly, které nám mají něco připomínat a umístit je tam, kde budou stále s námi, na kůži.

Navíc bolest při tetování nám připomíná, že každá změna v sobě zahrnuje určitou bolest, změny bolest obsahují a není nutné s ní bojovat. Přijmutí bolesti při tetování může pomoci přijmout bolest i v dalších oblastech, alespoň tomu věřím.

Dobré tetování je otiskem duše majitele tetování, to je můj názor na tetování. Dobré tetování pro mě není jen umělecké dílo tatéra, nebo ještě hůře, dobře provedená kopie.

Tetování by mělo být o propojení s tatérem a o tom, že z tetovaného dostaneme kus něj samotného a otiskneme jej na kůži.

0 0 Volit
Article Rating
Subscribe
Notify of
guest
0 Comments
Komentáře
Ukázat všechny komentáře