arteterapie

Co je arteterapie?

Arteterapie propojuje výtvarnou tvorbu a psychoterapii. Tvorba je tak prostředkem k sebepoznání, relaxaci a zajímavým zážitkům. Oproti výtvarné tvorbě jak ji známe běžně, v arteterapii nejde o výrobu samotného díla, ale o to, co nám tento proces přinese. Tvoříme zkrátka pro sebe, ne pro nikoho jiného. Z toho vyplývá, že tvorba není motivovaná hodnocením někoho dalšího. 

 

 

Tvoříme, protože nám to samotným pomáhá, ne proto, aby se dílo někomu líbilo. Samotná arteterapie není jenom o výtvarné tvorbě, ale často je delší část terapeutického sezení věnována rozhovoru s terapeutem.

Arteterapie tak může být většinu doby podobná klasické psychoterapii pouze s tím rozdílem, že dané téma jsme i výtvarně ztvárnili. 

20210713_185529

Jaké může mít arteterapie podoby?

s dětma
gnome-mpv-shot0037
20200826_141448

Je jich samozřejmě mnoho. Můžeme kreslit konkrétní scény ze života, nebo oblíbenou postavu z pohádek. Můžeme psát báseň, nebo tvořit z hlíny. Rozlišuji dva póly, jak v arteterapii přistupovat k tématu. 

Jeden je symbolický a druhý expresivní. Vysvětlím. 

 

Pokud začínáme v symbolické rovině, první si skrz slova a vzpomínky promyslíme, co chceme malovat či tvořit. Například dostanu zadání, že mám načrtnout scénu z dětství, kdy jsem se hodně bál. Začínáme tedy přemýšlet a kreslíme konkrétní scénu, ta nás vede k dalšímu prokreslení vzpomínek a oživení emocí. Následně můžeme s terapeutem danou vzpomínku probrat více do detailu.

 

Druhý přístup je vlastně opačný, začínáme expresí, tedy surovými emocemi. Nezačínáme názvem toho, co malujeme, začínáme tvorbou samotnou a až potom jí dáváme zarámování do našich myšlenek a vzpomínek. Necháme se tak vést tvorbou samotnou. Takové obrazy jsou minimálně ze začátku pouze abstraktni tvorbou a až později mohou nabývat konkrétnější rysy. Komplexní emoce je lepší vyjádřit spíše expresivně a abstraktně, protože slovní zarámování hned na začátku tvorby je může ochudit o jejich bohatost. Pokud třeba řekneme: “cítím se smutný a prázdný” a následně nakreslíme smutnou postavu, velmi jsem tím zjednodušil své aktuální naladění. Když však budu mít k dispozici mnoho barev a volnou ruku, můžu své aktuální pocity vyjádřit daleko podrobněji. Na to, co prožíváme totiž často (vlastně možná vždy) pouhá slova nestačí.

Jaké jsou základní myšlenky arteterapie? 

beach-rocks-2021-09-04-09-53-11-utc

Vše, co vytvořím, souvisí se mnou a mým životním příběhem. Toto je základní předpoklad arteterapie. Lidská mysl je jeden velký fraktál, kde každá část naší psyché je nějak ovlivněná všemi dalšími částmi. I pokud dostanu za úkol vybrat jeden kamínek z hromádky, něco o mě výběr vypovídá. Vlastně celý můj život a celá má osobnost měla vliv na to, jaký jsem vybral kamínek z hromádky. Třeba kdybych měl přísnějšího otce, vybral bych kamínek vedle, s proužkem, ale já si vybral ten s kolečkem. I sebemenší rozhodnutí, třeba tah štětcem, je tak v terapeutickém kontextu úkonem, který může vyjádřit naše prožívání nebo to, jaké jsme měli dětství. Nic zde není náhodou.

Odrazovým můstkem arteterapie je moderní umění, začalo to kubismem a expresionismem a pokračuje až do dnešní doby. Umění už není o tom, jak dokážu přesně vykreslit obličej. Těžiště umělecké tvorby se přesunulo k tvůrci samotnému, k tomu co on sám má v sobě, jak on subjektivně vidí svět. Umění je tak už daleko méně záznamem světa vnějšího, ale je záznamem vnitřního světa umělce. Arteterapie na toto pojetí dále navazuje a vlastně ještě posouvá o krok dále. V ní už přestává úplně jít o posuzovatele naší tvorby, ale jde pouze o samotného autora. Hlavním dílem v arteterapii jsme tak my sami, jde o náš pokrok a přetváření našeho vnitřního světa. Kreslení samotné je tak prostředkem, jak přetvořit sami sebe, jak se posunout dále v seberealizaci.

 

V arteterapii se používá i princip katarze, co to je?

Ve vesmíru platí zákon zachování energie a stejně tak je tomu v naší psyché. Pokud máme nějaký temný, skličující obsah v naší mysli, můžeme jej potlačit a nemyslet na něj. To tento obsah však nezruší, je potřeba jej nějak přetvořit aby mohl odejít. Tak třeba tento temný, skličující obsah může být přetvořen na potíže s trávením, nebo na někoho bezdůvodně vybuchneme, nebo nás úzkost provází další roky. Zkrátka, nemůže jen tak zmizet. 

Při katarzní tvorbě se tohoto obsahu můžeme efektivně zbavit tím, že jej přetvoříme. Nakreslíme třeba sérii temných a skličujících obrazů, pohled na ně také nemusí být přijemný, ale právě tyto nehezké obrazy nám možná pomohly dostat energii v přetvořené formě ven. 

 

Nebojme se proto tvořit i nesympatické, nevzhledné obrazy, neboť právě ty nám mohou nejvíce pomoct. Když se nám podaří jejich symboliku následně rozplést a třeba je poté spálit, můžeme se konečně od jejich obsahů osvobodit.

P2990589

Nakreslím obrázek, a terapeut mi z něj vyčtě něco o mě?

Přímo takto to není. Terapeut je průvodcem, ale sám sebe dokážu nejlépe poznat jen já sám. Každý jsme tím největším expertem na naše vlastní prožívání a hledání symbolů v naší tvorbě. Třeba zelená barva na každého působí trošku jinak a jak působí na terapeuta může být stejně subjektivní jako to, jak působí na klienta.

 

Terapeut tak spíše pomáhá otevřít brány k našemu vlastnímu výkladu. 

Terapeut může říct, jak na něj tvorba působí, ale hlavní je názor klienta.

Klíče k vlastní vnitřní symbolice máme každý své vlastní. Expert, terapeut může být lépe obeznámen s univerzální symbolikou a může tedy umět dílo komplexněji vyložit, stejně je však primární to, jak jej vidí klient.

S arteterapií se prolínají i imaginativní techniky, co to je?

S arteterapeutickými aktivitami mohou být provázány imaginativní techniky.

Dají se dělat ve skupině nebo individuálně. Před imaginací si pohodlně lehneme a zavřeme oči. Poté následuje vedená relaxace, kdy postupně uvolňujeme tělo, soustředíme se na svůj dech a myšlenky necháváme jen volně proudit, ale nehodnotíme je. 

Za pár minut jsme uvedeni do relaxovaného stavu, blízkému hypnóze, vše ale máme stále pod kontrolou a můžeme imaginaci kdykoliv přerušit. To je velký rozdíl oproti klasické hypnóze, kde kontrolu plně předáváme terapeutovi.

SSUCv3H4sIAAAAAAAEAI1WwbKbOgzdv5n+Q4b1ZcZgMHa/orsuOl0oxiSeAGZskzRz5/57DSS9INOXrhJkSdaRdCS/f/nvcEiO4LRMvh7ep6/wrdt2dN6C16YPYvL2kKtae2M1tJNwkn3MJ4nz4Een3OTiIZLg1SnoLsKH/fOeH8v34XkwHwaLcJQkbyuZG4+z7Cn6ePsfy2/KDK3as/9uOtV/Oln+/HyigpPq5X2OfYXJqlbBgukRbsJKwhvS0LQCxtJCHiEVFS1TKAlTTUOUOMJ8y+I6udy8st06AScLzq0TkFRE8CpBEfUhnVZt9BgpCcV6N9NBv1ETrOQEq1nl/EYro7xg/DNTCct4WWCz2ty2zlk2WSGto4LR62Zs0Q1FJfLVDaUgWV5GSGfr+/YWRmgUy9GOvfIe50QUAmtKsKqxCmtmPMqehFGGhgQMMuOR05O2Lc6zYJFWuBY5y7MqUjvDMNxxeKxcl4MIEsXQ3nV/QqGWZVSPuXegfd08A9gLLm9eRlrKOoNAhRaLvdlQnr1CvmwB1+lWYVxVhOtuRgy/ymP4Lfxbms6g7ZaIlDJOI1yt0g5zMaJPRkieZxGwwUah5JxH/eDGrlM20tuD9hqXGX1tjMXl51F0t7PGdNrrfG+GjRLnIm6Sq1a31ze2gOcJJWSn4eYpvvVGSDQRzOB1p9FgY7Ri0fgLJB8Bjye+M8omYupeoQm9kBNj0U08n/O/xbhdevtRDsaGjau3eATfafGwmeDXcze/wuRvqvdaOcwcFiX0Ni/Jl8sEfAhTen3FnJgHPh7bIC8nG5hb48lAojkgzXB3A0iF+q2M92ONmUAJYy/5GBb6CXoZ9dZnLaafx/q/6lqZ1XsGxlqb1Sa/GgntlFW6MgqElwvln2bGn2dqv/8BOfbeTtEnWbV01fPBFF5cpluZ9sbPZXu8iALoma8h01lRcZ6FkV7wnBP+QB5eYUZedL1+hekp74mkBFSRkZQWR5kWJWlSwQSkWR0WKFARHi5T33z8BuBru74NCgAA

Následně nasloucháme příběhu, či scéně, kterou si máme představit. Může se jednat třeba o krajinu, kterou procházíme. Je několik základních imaginací dle Leunera (psycholog, který vyvinul tuto metodu), každá obsahuje silnou symboliku, jak konkrétně si scénu představíme, vypovídá o nás a tvoříme si ji podle nás. Je to podobné snu, akorát pod vědomější kontrolou. 

Imaginace samy o sobě, působí léčivě, neboť se v ní v symbolické podobě vynořují obsahy, které jsou jinak v běžném fungování potlačené. Tím, že se vynoří je můžeme zpracovat a reagovat na ně. Následně nám imaginace mohou pomoct v sebepoznání, neboť můžeme po skončení symboly rozebrat a lépe poznat nevědomé obsahy z naší psyché.

Příklady aktivit pro každého, jak si můžu skrz uměleckou tvorbu pomoct sám/a?

Komplexnější aktivity je lepší si vyzkoušet přímo s terapeutem, sledujte kalendář akcí Za Břehem a přijďte na jedno z víkendových setkání, nebo na večerní událost ve všední den, pokud to k nám máte blízko. Také můžete dorazit na individuální arteterapii a pokud jste z daleka, můžete u nás pobýt přes noc, na týden, nebo i déle.

 

Samozřejmě je i řada aktivit, které můžu bezpečně dělat sám/a a pomůžou.

 

Například je to kreslení či malování mandal. Mandaly jsou symbolem integrity a taky vztahu našeho já k okolnímu světu. Kruh tvoří hranici, mezi námi a světem kolem nás. Tím, že kreslím mandalu, si lépe definuji vztah mezi mnou a okolním světem. Kruhovost obrazu má také pozitivní vliv na naší relaxaci a objektivně vede ke zklidnění a harmonizaci našeho nervového systému. Mandala nemusí vůbec vypadat východně, indicky, původ slova je sice v sanskrtu (znamená kruh), ale jakýkoliv kruhový obrazec je mandalou a nezáleží na stylizaci. Jestli na ni budou ornamenty, pruhy, nebo zvířata je na vás.

 

Dále můžete, malovat či kreslit nebo tvořit z hlíny, dle principu katarze popsaného výše. Tvořte dynamicky a volně, nechte se unášet a přenášejte pocity ven, do materiálního světa. Tvořte, když budete cítit uzkost či smutek a nebojte se kreslit obrazy, které tyto pocity vyjadřují. Nebojte se tvořit i nehezká, nesympatická díla, můžete je totiž poté spálit. Nebo si je můžete schovávat, a jednoho dne je projít s terapeutem. Důležité je dostat obsahy ven, vidět je před sebou, to vede k uvolnění, protože jste energii přenesli z vnitřního světa do materiálního světa. Vyhněte se hodnocení svých děl, netvoříte pro nikoho dalšího, ale jen pro sebe.

 

Samozřejmě je mnoho dalších aktivit, ale o nich buďto v osobním setkání, nebo možná v budoucím článku či videu.

_DSC0045_result

Jak arteterapie pomáhá mi, jak ji aplikuji do svého vlastního života?

Aktuálně se věnuji hlavně abstraktnímu expresionismu. Začínám tedy od pocitů a symboly se vynořují až při samotné tvorbě. Nemám konkrétní záměr co malovat, ten se vynořuje až při procesu samotném. Pokládám tuto tvorbu jako formu meditace, kdy tento proces mě vylaďuje a otevírá pocity, které byly potlačeny. Maluji převážně akvarelem.

 

Věnuji se také tetování a hledám způsoby, jak skloubit arteterapii a tetování. Přitom, když tetuji sám sebe, je pro mě důležitý proces samotný, který pokládám za rituál. Přeměna sama sebe, vyjádření vnitřního světa na svou kůži. I bolest k tetování patří a připomíná mi, že každá změna v životě, se neobejde bez bolesti. 

 

V domě Za Břehem jsem se naučil pracovat se dřevem a sochařit s omítkou. Obě aktivity mají pro mě terapeutický přesah. Se dřevem jsem například vyrobil osobní oltářky, které plánuji i jako aktivitu na víkendový arte seminář. Také práce s omítkou byla velmi přínosná, neboť můžete do prostoru vašeho domu vtisknout vaši jedinečnou energii. Přizpůsobit si místo, ve kterém žijete pokládám jako velmi účinnou terapii. Proces samotný je přínosný a následně bytí v prostoru je příjemnější, neboť vám tento prostor připomíná, kým jste.

Chcete si vedenou arteterapii vyzkoušet?

Můžete buďto sami, nebo se přidejte na jednu z našich akcí pro skupiny